Povím ti tajemství. Pokud jsi věčný začátečník, je to proto, že ti to nikdo pořádně nevysvětlil.
Jakmile jednou pochopíš - už to nezapomeneš.
Maximálně si to "oprášíš", když nebudeš dlouho mluvit nebo poslouchat.
Pokud jsi úplný začátečník, vítej ve světě angličtiny.
Ona není složitější ani jednodušší než čeština.
Každý jazyk má svoje "pro" a "proti". Je jen potřeba je vidět.
Jaký jsi učební typ?
Někomu stačí si přečíst text a pamatuje si ho.
Někdo potřebuje výklad, texty, mluvit.
Někdo potřebuje podrobný rozbor textů, gramatiky i poslechu.
Audia, videa, texty, příběhy, písničky, filmy - co TOBĚ dělá nejlíp?
Přičti k tomu fakt, že jak myslíš a mluvíš česky, tak to budeš provádět i anglicky.
Jestli mluvíš v příliš dlouhých komplikovaných souvětích, budeš se v angličtině zamotávat. Zbytečně.
Na tvé práci záleží
Umíš říct, co potřebuješ, aby ti to fungovalo?
Umíš říct, jaký je tvůj systém učení?
Protože každý učitel ti může předat jen to, co sám umí vytvořit a pochopit.
Cesta k úspěchu je polovina práce učitele a polovina práce tvoje.
Pokud jsi připraven/a se učit, vrhni se na to.
Pokud ti je jasné, že na to nemáš čas, kašli na to.
Nebude to fungovat.
Zapomenout a zapomenout
Jestli dva roky nejezdíš na kole, budeš se rozjíždět pomalu, ale není nic, na co by si
tělo nevzpomnělo. Tohle nemůžeš zapomenout.
Cizí jazyk, slovíčka a paradoxně i česká!!! prostě zapomeneš, pokud je nepoužíváš.
Jako když ze studijního prostředí přejdeš do "obyčejného", pracovního. Zapomeneš.
Návrat k tomu už není jako jízda na kole, dá to práci.
A nezvratným faktem je, že jazyk se vyvíjí. A ty taky. Takže najet do starých kolejí
není sranda.
TRIKY
Úplně nejjednodušším trikem, jak se jazyk naučit, je použít slovní zásobu, kterou máš k dispozici
a tvořit si vlastní věty. Tady se totiž tvůj mozek ujišťuje, jestli umí nebo ne.
Prober svoje věty s učitelem nebo někým dalším. Mozek dostane uspokojení - buď vím nebo nevím.
Ale bude to pro mozek jistota, která rozhodne, jestli se bojíš mluvit a psát nebo nebojíš.
A to je prostě velká věc.
Když se učíš s někým, s kým se nebojíš mluvit chyba nechyba - je to polovina vítězství. Proč?
Mozek dostane hned zpětnou vazbu. A jakmile se uklidní, že ví - pak ti v cestě nic nestojí.
Chyby? JSOU VÍC NEŽ NUTNÉ!!!
Jednak kvůli tomu, aby se mozek uklidnil, podruhé proto, že si líp všechno zapamatuješ.
Bez zkoušení nejsou chyby, bez chyb není pokrok.
Jestli tě někdo v životě za chyby rubal, udělal chyb sám víc, než ty. A to není dobře.
Chyba = kámoš = pokrok. Ale opakovat tu samou chybu pořád dokola a neopravit ji, to je blbý.
Je víc druhů angličtiny?
Definitivně - britská, americká, australská a různý mišmaš světově mluvené angličtiny.
Často se liší výslovností a často taky významy slov. A pak se v tom vyznej.
V sekci Stáhni si najdeš pár nejčastějších tipů.
Styl mluvy x psaní
Tak pozor - máme angličtinu:
běžně mluvenou - asi jako my Češi mluvíme mezi sebou
slangovou - trochu větší "odvaz"
psanou - např eseje, dopisy, obchodní korespondence
knižní - ta umí být pěkně "kudrnatá" - asi jako čeština
odborná - to už chce trochu větší slovní zásobu
A všechny tyto styly se liší - množstvím slov, obraty, kolokacemi (ustálená slovní spojení, která se nedají přeložit slovo od slova) atd.
A pozor - pak je tu "učebnicová angličtina".
Jestli sjíždíš sociální média, nacházíš reely typu "brit nikdy neřekne", "tohle neříkej, říkej tamto" a pod. - tak to je přesně ten rozdíl mluvené angličtiny od "učebnicové".
Na učebnicové není nic špatného, jen je často zastaralá, krkolomná a nesrozumitelná.
Ale, pokud dokážeš uchopit základy, pak to máš v kapse. Jenže učebnicová angličtina + školní výuka = často - ne vždycky, ale často!!! PRŮSER.
Proč PRŮSER? protože máš anglickou učebnici, totální mišmaš slovíček, absolutní nepochopení gramatiky, protože se neučíš podle témat a potřebnosti, ale podle osnov
a jak ti unikne ta základní kostra - je to v pytli.
Takže .... v sekci Stáhni si prostě hledej podklady a pokud je tam nenajdeš - napiš, zavolej - doladíme to spolu. Angličtina stojí zato, špatná školní výuka ne.